The Phoenix Project umožní vašemu týmu prožít DevOps v praxi
25. 01. 2019| Luboslav Gerliczy
25. 01. 2019| Luboslav Gerliczy
Znáte DevOps? Možná jste absolvovali školení, možná ovládáte principy, možná se je snažíte implementovat do praxe ve. A možná se vám to moc nedaří. The Phoenix Project to změní. Suveréně.
DevOps, který optimalizuje spolupráci oddělení software developmentu a IT operations, totiž není jen metodika řízení IT. Je to jiný způsob myšlení, nový přístup k práci, odlišná kultura, která se musí zažít. Pořádně pochopit, mnohokrát vyzkoušet, častokrát zopakovat, udělat přitom spoustu chyb a poučit se z nich. Musí se vám zkrátka dostat pod kůži.
„DevOps se nenaučíte používat mávnutím kouzelného proutku. K jeho ovládnutí je potřeba víc než jen školení a trocha praxe. Je to transformační přístup ke klíčovým procesům a jeho zavedení vyžaduje čas, odhodlání a tým nadšený pro věc. Zpočátku bude těžké změnit zažité postupy a jistě se setkáte s neúspěchy. Jenže i když mnoho firem není na DevOps připraveno, žádná se bez něj neobejde.“
Simulace jsou výborným způsobem, jak se naučit novou teorii používat. Podle vzdělávacího modelu 70–20–10 je vedle školení a získávání zkušeností od ostatních hlavním zdrojem učení právě vlastní praxe. Ta přináší možnost poznávat a zdokonalovat své pracovní dovednosti, řešit problémy, činit rozhodnutí a komunikovat s kolegy či nadřízenými.
V neposlední řadě umožňuje získat zpětnou vazbu a poučit se z vlastních chyb či úspěchů. The Phoenix Project je takovou praxí. A navíc vytvořenou DevOps přímo na míru:
Takovou situaci popisují ve skvělé knize The Phoenix Project autoři Gene Kim, Kevin Behr a George Spafford. Pomocí principů DevOps pak firmu dostávají zpět do černých čísel. A vy to můžete i se svým týmem zkusit dokázat také.
Deset až dvanáct účastníků, rozdělené role podle pracovních pozic v IT i byznysu, problémy, kterým firma čelí, deset hlavních výzev podle DevOps. Na konci skutečná přidaná hodnota pro váš byznys: reflexe, experimentování, učení, hledání řešení a jejich převádění do praxe.
V úvodním kole účastníci dostávají své první pracovní úkoly. Je to spíše zahřívací, rozjezdové kolo, po němž se začínají objevovat problémy. Hromadí se požadavky od ostatních oddělení, IT je nestíhá zpracovávat.
Všichni jsou doslova zavaleni prací, ale nikdo o ní nemá přesný přehled: kolik jí je, proč je tolik potřeba a co se stane, když se nevyřídí. Nedodržují se SLA, roste tlak na rychlost zpracování, hrozí ničivé dopady na byznys. Kapacity vývojářů jsou žádány na řešení incidentů, zároveň mají pracovat na klíčových projektech. Není jasné, co je priorita, a tak se řeší všechno najednou.
Řešení:Vytvořit v dodavatelském řetězci tok práce (flow). Tým musí společně najít způsob, jak řešit konflikty požadavků a zajistit, že se práce nebude nikde hromadit či opožďovat. Nutná je fungující komunikace. Pomůže vizualizace: tabule Kanban, post-ity.
Poučení:První cesta DevOps – je třeba udržovat tok práce zleva doprava, od vývoje (Development) k provozu (Operations) a dále k zákazníkovi. Je nutné hlídat, aby byl tok plynulý a „po proudu“ se nepouštěly závady či chyby.
Reflexe:Co se podařilo? Co je třeba zlepšit? Jak to zapadá do teorie DevOps a v čem konkrétně by nám mohla pomoci? Zjištění se aplikují v nadcházejícím kole.
Přicházejí vstupy zvenku, jež situaci dále komplikují. Legislativní požadavky, které je nutné reflektovat, problémy s vyplácením mzdy, které ohrozí reputaci. Tlak na upřednostnění projektu Phoenix, jenž se začíná potýkat s problémy a se zpožděním. Navíc před sebou tým stále valí nedokončené úkoly z minulého kola – a stále přibývají nové. Nedodržují se termíny a tým se téměř hroutí.
Řešení:Začít flow skutečně používat, hlídat problémová místa, kde se práce hromadí. Pracovat se zpětnou vazbou – té je třeba naslouchat a okamžitě na ni reagovat, aby se práce zefektivnila a její tok byl plynulý.
Poučení:Druhá cesta DevOps – dát prostor časté zpětné vazbě zprava doleva, ve všech fázích dodavatelského řetězce. Zpětnou vazbu pak využívat k průběžným úpravám a zlepšování.
Reflexe:Opět hodnotíme, co se podařilo, které principy DevOps byly zahrnuty a co nám pomůže dosáhnout dalších zlepšení.
Nyní je potřeba nastavit priority a učinit správná rozhodnutí, naplánovat finální aktivity a projekty. Začít pracovat s častou zpětnou vazbou, aby se problémy či nesrovnalosti vždy odhalily ihned, nikoli až při předávání projektu. Sníží se tak riziko, že výstup neprojde schvalovacím procesem, bude se muset předělávat, nasazení se opozdí.
Řešení: Naučit se používat rychlou a častou zpětnou vazbu mezi jednotlivými kroky pracovního toku, produkt průběžně testovat a upravovat.
Poučení:Třetí cesta DevOps – vytvořit kulturu, která podporuje průběžné experimentování, k němuž patří rizika a poučení z úspěchů i neúspěchů, a která chápe, že opakování a praxe jsou nutnou podmínkou pro dosažení zlepšení.
Reflexe:Zhodnocení celého dne. Co jsme se naučili? A co si z toho odneseme do praxe?
The Phoenix Project je tou správnou volbou pro každou firmu, která chce zefektivnit svoje IT. Vyzkoušet si, které cesty fungují či nefungují. Posílit ztotožnění s metodikou DevOps na všech úrovních, od členů týmů po nejvyšší vedení. Aplikovat její principy ve skutečných situacích, na konkrétní úkoly. Zjistit, jaký bude jejich skutečný přínos pro byznys. Zvýšit efektivitu a výkonnost IT.
Zlepšit tok práce v jednotlivých týmech. Lépe plánovat lidské zdroje: vyladit kapacity na řešení incidentů a na práci na nových projektech. Ukázat byznysovým oddělením, jak se podílí na úspěchu IT projektů. Rozvinout dovednosti zaměstnanců. Pracovat na průběžném zlepšování, zvyšovat kvalitu, snižovat množství předělávek, zvyšovat úspěšnost při nasazení IT řešení.
Pokud je vaším cílem takových změn dosáhnout, pak nemá smysl váhat. Těžko najdete lepší způsob, jak DevOps převést do praxe. A navíc společné hledání cesty k záchraně firmy přispěje ke stmelení týmu. To vše stojí za vyzkoušení, ne?